Aleš Danielis: Svět filmu bez perforace

Když jsem počátkem roku 2007 dokončil habilitační práci o české filmové distribuci po
roce 1989, nazval jsem závěrečnou kapitolu věnovanou letům 2005 a 2006 „Přichází digitální
věk?“. Na konci rekapitulace událostí těchto dvou let jsem uvedl: „Těžko dnes odhadnout
přesný vývoj. Jedno je přesto jasné: digitalizace kin je neodvratný proces.“ Na sklonku
téhož roku vyšel v Iluminaci článek Johna Beltona — „Digitální technologie ve filmu
— Nepravá revoluce“. V něm se objevila dvě zajímavá tvrzení. Předně: „Digitální projekce
pak vede k tomu, že se studia a firmy podnikající v oboru digitální projekce chystají na
vznik nového trhu, kde se běžné kino klidně může proměnit v nepotřebný přežitek.“